(červen - listopad 244)

Poté co naši družiníci odešli z Vodní věže, zamířili do Luk. Jelikož si chtěli trochu užít a odpočinout, pronajali si pokoj v hostinci a zaprděli tam skoro na půl roku. Co se za tu dobu stalo? Krollovi zase trochu vyrostly svaly, Chicovi chlupy na zadku a M’shale kozičky… no už to přehánim… Kroll se taky naučil něco málo číst a psát. Postavy se potkaly s Tes’sim a putovním krámkem bratrů Mufa, Guffa a Martufa. Tihle vykutálení bráchové přivezli do Luk plno novinek. Třeba že trpaslíkům bouchly doly, o masakru na západní cestě a možném zrušení míru mezi Jižním dílcem a barbarskými kmeny i o dalších veselých novinkách na západě. 

Bylo 5. listopadu a do odjezdu už zbývalo jen pár dnů, když družina vysedávala v nejlepším hostinci na náměstí, v Boudě, když se k ní přiřítil nějakej cizinec, kterej strašně potřeboval peníze a nabízel za ně malou skleněnou kuličku. Samozřejmě, že si k tomu vymyslel nějakou povídačku a kuličku prodal. Hned se o družinu začala zajímat skupinka tři chlápků, takových mlaďochů s fousama střiženýma na Bružeňáka. Ani moc nevyjednávali a chtěli kuličku (jak jinak a že naše postavy jménem starosty zatknou. Ale když máte kuličku, majeteček, zlatíčko, kapitál… tak už jej nedáte z ruky, že jo? NO, semlela se bitka… a Kroll, M’shale i Chico utekli. Potulovali se po městě, sem tam na ně spadla mrtvola… už zase sklouzávam k trapnejm fórum… ale tentokrát nekecám… spadla na ně mrtvola. Sem tam se mihly temné postavy v kápích a i hloupý Kroll začal tušit, že se něco děje. Vypadalo to, jakoby se někdo rozhodl vyvraždit celé Louky. Úplné hrobové ticho vždy jen přerušilo tiché heknutí nebo tupá rána cihlou. To agenti Gildy odstraňovali potenciální nepřátele a přebírali moc nad městem. Začala Noc krvavého vánku, jak se jí později přezdívalo, tichá, ale zdrcující.

V Loukách začínalo být "velmi" horko a když se družinka chtěla vypařit, čirou náhodou potkala Ed-Hondu a jeho bandu. Ta se přiřítila do města, chvilku pobyla v Boudě, pak udělala razii ke starostovi a do kasáren. Samozřejmě, že vše bylo hezky potichoučku a v poklidu, aby nebyl rušen spravedlivý spánek obyvatel Luk.

… jenom tiché žuchnutí. Pak následovalo děsivé ticho. M’shale si přestavila, co se asi odehrálo a hned byl její žaludek jako na vodě. Stáhla se ještě víc do stínu a vyděšeně pozorovala náměstí. Co se to děje? A kde jsou její kamarádi…

… alespoň dvě desítky z té jeho bandy. Ed si mezitím potřásal rukou s onou hubenou postavou v kápi. Vypadal nadmíru spokojeně. Potěžkal oba vaky, pak něco rozkázal svým banditům a ti sundali z prázdných koní velké pytle, ve kterých něco kovově třeskalo. Gildaři  je okamžitě převzali a podivná společnost se rozešla…

Jestli si myslíte, že počínaje touto událostí se začnou dít velké věci, vše se bude řítit do záhuby a já jako PJ zničím další bezbranný svět ve své úchylné touze tvořit a pak zas rychle zbořit, tak se mýlíte… už to začalo mnohem dřív >-)…

Družina tedy ve spěchu opustila Louky a rychlým úprkem se dostala do Dračího stínu. A se vším se svěřila panu Buchtovi. To co slyšel ho moc nepotěšilo a proto pro jistotu družinu také nepotěšil a doporučil jí, a» se zdejchne někam na západ. Tam že Gilda se svými pařátky nedosáhne… a co bude dál, se dozvíme velmi brzy…