… prostě malí, furt se hejbat. Ještě protivnější a menší než hobiti. Taky nadávat a smát se krollum, že oni velký svaly a malá hlava. Tak já vzít jeden skřítek a pořádne ho nakopnout. Ha ha. Ten letět líp jak opičáci z lesa. Ostatní ale nepřestali smát Krollum a já chtít nakopat všechny skřítky. Ale ono jich moc a ty s ostrýma bodákama od jejich náčelníků nemít rád… Pak my odejít konečne ze města skřítků. Krollové říkat: "Moc malých věcí dělá moc problém". Říkat to i Cron, když ještě dřív, doma, bral bodalkám med. To jsme dělali rádi, když být malí, já a Cron. Cron byl muj nejvíc nejlepší kamarád…

My odejít do velkého lesa. Já nevědět proč, ale M’shale chtít ty svý čáryfuky, tak my jít s ní. Do Vodní věž, za starejma dědkama. M’shale se s Krollem kamarádit strašně dlouho. Nikdy se nesmát Krollovi, že být hloupý a Kroll jí chránit. Ona být moc hezká a elfka a chce být velká čaroděj. Ale jí to moc nejít a Kroll se muset vždycky potichu smát. M’shale být moje nejvíc nejlepší kamarádka.

Ve velký les my jít moc dlouho a občas furt potkávat ty zlá malá skřítek. Chtělo nás to víst přes les a nedalo to pokoj. Já být hodně vzteklý, ale nemít náladu na golf, tak jsem skřítek nechal na pokoji. Oni nechápat, že M’shale mít hodně starou mapu lesa a ona chození v lese strašně moc nejvíc rozumí. My jít čím dál hloubš do velký les. Pak přijít na malá mýtina. Tam ohniště a my tam chtít zachrápat. Než my usnout, tak já zase našel dopis od pana REI. Tenkrát já neumět číst ani psát, tak M’shale, moje kamarádka, to četla. REI byl asi zlej chlápek. Psát, že zabodal kudlou dva skřítky, protože u něj našli nějaká medaile nebo co a že chce zabít i svýho kámoše, jenom protože je velkej a silnej. To říkat M’shale a já už nemít rád pána REI.

My usnout tam. No ale v noci k nám přijít zase ňáký dva malí škvorejši. A že zase: neni lepčejší průvodce přes velká les než skřítek a že velká kroll jsou pochoutka pro malá skřítčata. Tak já zařvat, že asi mít ohromnou hlad na dvě opečená skřítek (doopravdy já nemít hlad na dvě opečená skřítek, to bylo směšné). Oni koukat na kroll a M’shale koukat na jeden skřítek a povídat ona mě, že ten malej má v zádech kudlu. M’shale vždycky uměla lepší vtipy než Kroll, ale tenhle vtip nebyl vtip. Ten malej fakt měl v zádech kudlu. Tak já mu povídám: "Malej, ty mít v zádech kudlu" a on se začal smát. Tak já mu jí vzal a ona mi v ruce zmizela. Smál se i druhej mrňous, tak já začít vrčet. A oni chtěli utíkat, ale po pár krocích ten jeden upadl a v zádech trčel tomu skřítkovy ten samej kudla! Já mít strach a lehnout si pod deku. Ten druhej skřítka začal ječet, bát se něčeho v lese a utíkat rovnou na mě. On zakopl o mě a při pádu se mu upadla hlava. Já mít strach z tech čárů. M’shale říkat, že kyj proti strašidlum z lesa nebolí a já teda nehýbat a strašně se bát. M’shale, moje kamarádka, začala zahánět duchy z lesa a já ze sebe shodil skřítek a snažil se zachrápat. Já mít asi největší strach tenkrát. Víc než z vlků nebo valohovnilů.

Ráno M’shale říkat, že skřítci nebyli opravdový skřítci, ale jenom neopravdoví. Asi měla pravdu, protože skřítka z noci zmizela. ale já nezapomenout a než my odejít z velký les strašidel, já už tam nikdy neusnout. Malé věci dělají moc problém…

Kroll Kroll